Kapitola 14. Hovard

19. července 2007 v 20:45
Kapitola 14.
Uběhl další týden a ve vesnici Belloaldea se nic nezměnilo.Rytíři stále hlídali vesnici a Rajmund byl vězněn ve svém domu.Slunce svítilo jako o závod a nebe bylo bez mraků.Priscila si oblékla své modré letní šaty a moc jí to slušelo.Každý hoch, kolem kterého prošla se na ní otočil a usmál.Priscila jim ze slušnosti úsměv oplatila, ale v duchu se mračila.Cestou potkala i Patrika, který se zastavil a zíral na ní.
,,Dnes ti to velice sluší, Priscilo." Usmíval se a lehce se uklonil, což Priscilo zároveň překvapilo a vyděsilo.
,,Děkuji." Poděkovala zdrženlivě.
,,Mohu tě pozvat na malou procházku po Belloaldea?" zeptal se a jeho výraz vypovídal o tom, že si je jistý, že Priscila přijme.A tak jí podával i svoji ruku.Priscila se nad jeho sebevědomím zasmála a udělala dva kroky dozadu.
,,Děkuji ti, ale vesnici znám moc dobře a ty neuvěřitelně pitomí lidi, co zde žijí taky." Zašklebila se a chtěla ho obejít.Patrik jí chytil za ruku a přitáhl k sobě.
,,Takže i já jsem podle tebe hloupý?" nasupil se a Priscila se usmála a pošeptala mu polohlasně do ucha.
,,Víc než jen to."
Patrik jí od sebe odstrčil a mračil se.
,,Změnila ses.A to jen kvůli tomu, že ten ubohý, hnusný, neschopný červ vzal roha!" nadával.Priscila otevřela ústa a jednu mu vlepila.Ten se nestačil divit.
,,Jak myslíš.U mě jsi skončila, děvenko!" křičel za ní a Priscila se spokojeně usmívala.Konečně má jednoho z krku.Ale do narozenin už jí zbývá týden a ona je den co den nervóznější.Neví koho si má vzít.Hochy z vesnice nechce, jsou natvrdlí a namyšlený.Jediný, kdo se jí zamlouval byl Samuel, ale ten tu nebyl.Byl úplně jiný než jsou tihle kluci.Kráčela naštvaně zpátky k domovu.Její matka stála před dveřmi a přešlapovala.
,,Drahoušku!" vykřikla matka, když jí uviděla,,,Už ti do narozenin zbývá týden!A čím dříve se vdáš, tím lépe.Pojď, osedláme koně a pojedeme do Malocastu, tam jsi vyberes toho nejbo..."
,,Nejbohatšího, nejkrásnějšího!" přerušila jí naštvaně,,,No a co?Já nikoho takového nechci!" křičela.Matka k ní přistoupila a pohladila jí po tváři.
,,Priscilo, já chci pro tebe jen to nejlepší." Snažila se jí přesvědčit.
,,Pro sebe chceš jenom to nejlepší!Na to, co chci já, se nikdy nezeptáš!" rozčilovala se.
,,Jak to se mnou mluvíš?!" nasupila se matka,,,Tohle sis ke mně nikdy nedovolila!"
,,Nedovolila?Tak už asi bylo na čase!" řekla a pohlédla jí prudce do očí,,,A teď mě dobře poslouchej.Nikam nepojedu, ženicha si vyberu sama a nech mě konečně být!" celá naštvaná se zase obrátila a vracela se zpátky.
,,To je den, nejdřív Patrik teď matka!" mumlala si sama pro sebe a ani nevěděla, kam jde.Tekly jí slzy vzteky a chtěla utéct stejně jako Samuel.Teď už ho naprosto chápala, proč utekl, ale bylo jí to líto.Oči se jí mlžily slzami, že narazila do nějakého hocha.Zamumlala promiň a chtěla jít dál, ale postava jí zastavila.
,,Počkej!" držel ji.Priscila si otřela oči, aby si prohlédla svého obtěžovatele.Byl to Hovard.
,,Ne, dnes už ne." Uklouzlo jí a chtěla utéct.
,,Počkej!" zastavil jí znovu,,,Mluvil jsem s Patrikem.A chci ti říct, že je to idiot.Už to není můj přítel." Usmál se.Priscila na něj vyjeveně koukala.Ale dnes už neměla na to, aby ho něčím odpálkovala, a tak přijmula jeho nabídku na procházku.Strávili spolu celé odpoledne a krásně si popovídali.Sice byl Hovard vtíraví, ale povídalo se jí s ním dobře.Nebe se obarvilo do černé a hvězdy se začaly rýsovat.Hovard s Priscilou se zastavili pod krásným stromem a povídali si.Hovard byl krasavec, ale Priscila o něj nejevila nikdy zájem.Ale dnes to bylo jiné.Nechápalo to.Najednou si říkala, že až se bude vdávat, vezme si jeho a v duchu si představila, jak jí všechny děvčata z vesnice závidí.Zamyslela si tak, že ani nezpozorovala, že jí Hovard skládá krásné komplimenty.Potom jí pohladil po tváři a dlouze políbil.Priscila se nechala, ale pak si vzpomněla na Samuela a rychle se mu vytrhla s náručí a utíkala pryč.Slyšela Hovarda, jak za ní běží, a tak se schovala za jeden dům.Hovard běžel dál, a tak se Priscila velice tiše vydala zpátky domů.Naštěstí už ho cestou nepotkala.Do dřevěné vany si ohřála horkou vodu a chvíli relaxovala.Potom zalehla do postele.A nadávala si, co to dneska udělala.Najednou zase měnila názory a přesvědčovala se, že Hovarda nemá ráda.Začala plakat, jako by ublížila Samuelovi.Nakonec usnula.Spala ale neklidně a každou chvíli se probouzela a myslela na to, co udělala.Pak jí hlavou probleskl nápad.Vydá se za Samuelem do hor a uteče od těch natvrdlých vesničanů.Brzy ráno začne cvičit s lukem.A do týdne odsud zmizí.S touto myšlenkou spokojeně usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 marťa marťa | Web | 20. července 2007 v 7:55 | Reagovat

další prosím!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! je to úžasný, ta priscila se mi začíná líbit!!!!(jako povahově :D )

2 kikina kikina | 20. července 2007 v 12:40 | Reagovat

Hehe...zdrhne a bude se Samuelem (dik luci :D)žeo ????

3 lucka lucka | 20. července 2007 v 17:12 | Reagovat

jak jinak než supr:))

4 romais romais | Web | 20. července 2007 v 19:17 | Reagovat

supeeeeeeeer!!!=o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama