Květen 2010

Annis: Prolog

31. května 2010 v 16:52 -) Jednorázovky
Píše se rok 2053.
Počet lidí: 130 329.
Svět pomalu umírá.
Já a můj tým jsme na cestě na Aljašku.
Plánovaná doba pobytu: jeden měsíc.
Před dvěma lety, kdy státy proti sobě použily chemické i jaderné zbraně, jsem přišla o svoji rodinu. Můj o rok starší bratr, nyní mu je dvacet let, byl právě na táboře.Od té doby jsem o něm neslyšela. Já a moje šestiletá mladší sestra jsme se skryli v úkrytu. Moji rodiče se nestihli schovat. Naše planeta zaniká. Rostliny hynou, zvířata téměř vymizela, jíme jenom uměle upravené jídlo, pitná voda dochází.
Díky chemickým zbraním velká část populace onemocněla na nový mutující virus. Svět je rozdělen do posledních skupin lidí mezi sebou neustále bojujících.
Moje babička mi vyprávěla o svém životě, když byla mladá. Je těžké věřit na mír, na doby, kdy se člověk dokázal smát a bez jakýkoliv starostí vyšel do přírody. Prý nikdy nic krásnějšího neviděla, než průzračné moře, vysoké hory, zelené lesy..
Dnes naše planeta připomíná obří hnijící poušť plnou kouře, odpadu a mrtvol.
Tehdy, když moje babička umírala mi do dlaní vložila malý měšec. ,,To je vaše naděje, drahá." Řekla a s těmito slovy odešla. Ale její rty se usmívaly. A já tomu rozuměla. Kdo by chtěl žít v této době?
Pronásledují mě tlupy lidí, armády i kreatury, které již nemají s člověkem nic společného.
Mé jméno je Samantha Bellock, mezi všemi známá jako Annis - dar. Mým úkolem je chránit měšec, zachránit, co se zachránit dá a hlavně - přežít.